§6/12,13 – základ daně u příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí
a) u příjmů ze země EU, EHP + Švýcarsko příjem zvýšený o částku soc. a zdrav. pojištění zaplacené v zahraničí – nově od 1.1.2019
b) u příjmů ze země mimo EU, EHP + Švýcarsko příjem zvýšený o částku soc. a zdrav. pojištění podle českých právních předpisů – zůstává stejné
Podrobně viz. závěry KV KDP č.539/20.03.19, nebo č. 550/20.11.2019
1) daňový rezident:
– zdaňuje příjmy jak ze zdrojů v tuzemsku, tak v zahraničí
– fyzická osoba, která má na území ČR buď bydliště, nebo se zde obvykle zdržuje (více než 183 dnů celkem v roce) – hodnotí se pouze bydliště, je jedno, jakou má státní příslušnost, bydlištěm se rozumí stálý byt (nemusí se jednat o trvalé bydliště, prokazuje se úmysl trvale se zdržovat)
2) daňový nerezident:
– zdaňuje příjmy pouze ze zdrojů v tuzemsku – pouze uvedené v §22, jiné ne
– fyzická osoba, která na území ČR nemá bydliště, nebo se zde obvykle nezdržuje (méně než 183 dnů celkem v roce), nebo se zde obvykle zdržuje, ale pouze za účelem studia či léčení.
Pokud však ve Smlouvě o zamezení dvojího zdanění, kterou Česká republika uzavřela s příslušným státem, jsou uvedena jiná pravidla pro určení rezidentství, než stanovuje §2 ZDP, postupuje se podle Smlouvy (Smlouva má vždy přednost).
Př. Občan Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR je zaměstnancem české firmy, pobývá na území ČR více než 183 dnů v roce. Stálý byt má v Česku i na Slovensku. Jeho manželka a děti:
a) žijí na Slovensku, kam za nimi pravidelně dojíždí
b) žijí společně s ním v České republice
Jakou má daňovou příslušnost?
Pokud by se určovalo rezidentství jen podle §2 ZDP, byl by rezidentem ČR. Bydliště má v ČR i v SR, zdržuje se zde více jak 183 dnů.
SZDZ se Slovenskem – kritéria určení rezidentství:
1) stálý byt
2) středisko životních zájmů
3) kde se obvykle zdržuje (tj. více než 183 dnů v kalendářním roce)
4) státní příslušnost
5) jestliže je však fyzická osoba státním příslušníkem obou států, upraví se daňové rezidentství po vzájemné dohodě příslušných úřadů obou smluvních států
Na základě těchto pravidel bude u posuzované fyzické osoby daňové rezidentství vždy určeno. Jednotlivá pravidla jsou řazena podle „důležitosti”. To znamená, že je nutné postupovat postupně, nejprve podle prvního kritéria (stálého bytu) a teprve až nelze podle tohoto pravidla rezidentství určit, lze postoupit na další kritérium
Pokud by se rodina slovenského občana přistěhovala za ním do ČR, stal by se rezidentem ČR. Stálý byt by měl v obou státech, ale středisko životních zájmů by se přesunulo do ČR.
Mohou nastat tři varianty:
1) Zaměstnanec, u něhož se odvod pojistného řídí právními předpisy ČR:
• povinné pojistné se stanoví pojistné podle českých zákonů,
• do super hrubé mzdy se zahrne toto skutečně placené povinné pojistné.
2) Zaměstnanec, u něhož se odvod pojistného neřídí právními předpisy ČR, ale jiných členských států EU, EHP nebo Švýcarska:
• povinné pojistné se stanoví dle příslušných zahraničních předpisů a platí se tamním nositelům pojištění,
• do super hrubé mzdy se zahrne toto skutečně placené zahraniční povinné pojistné.
3) Zaměstnanec, u něhož se odvod pojistného neřídí právními předpisy ČR, ani jiných států EU, EHP nebo Švýcarska, ale podléhá jinému zahraničnímu povinnému pojištění stejného druhu, jako je české veřejnoprávní pojištění:
• povinné pojistné se stanoví dle příslušných zahraničních předpisů a platí se tamním nositelům pojištění,
• do super hrubé mzdy se nezahrne toto skutečně placené zahraniční povinné pojistné, ale „fiktivní“ české povinné pojistné, které by zaměstnavatel platil, jestliže by zaměstnanec podléhal českému pojištění.
Zamezení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí:
– ZDP §38f – jaké jsou metody zamezení dvojího zdanění (metoda zápočtu, metoda vynětí)
– smlouvy o zamezení dvojího zdanění – zde je uvedeno, jakou metodu lze použít (pokud je ve smlouvě uvedeno, že lze použít obě metody, vybere si poplatník tu výhodnější)
– §38f odst.4 – u příjmů ze závislé činnosti ze smluvního státu bude uplatněna metoda vynětí (když ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem bude zápočet, může se použít, pokud by to bylo pro poplatníka výhodnější)
– pokud má FO pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, u kterých je uplatňována metoda vynětí, nepodává v ČR vůbec daňové přiznání
Základem daně u příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí je (§6/13):
a)u příjmů ze země EU, EHP + Švýcarsko příjem zvýšený o částku soc. a zdrav. pojištění zaplacené v zahraničí – skutečné pojistné
b)u příjmů ze země mimo EU, EHP + Švýcarsko příjem zvýšený o částku soc. a zdrav. pojištění podle českých právních předpisů – „fiktivní pojistné“
§6/4 – příjmy ze závislé činnosti zdaňované zvláštní sazbou – účinnost od 1.5.2019
– zaměstnanec nepodepsal daňové prohlášení
– u dohody o provedení práce max. 10000 Kč za měsíc
– nově u ostatních příjmů mimo dohodu o provedení práce „do částky rozhodné pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění“ (od 1.1.2019 zvýšení z 2500 Kč na 3000 Kč)
§7/7 + §9/4 – omezení paušálních výdajů – účinnost zpětně od 1.1.2019
– paušální výdaj 80 % je omezen částkou max. 1600 tis. Kč
– paušální výdaj 60 % je omezen částkou max. 1200 tis. Kč
– paušální výdaj 40 % je omezen částkou max. 800 tis. Kč
– paušální výdaj 30 % je omezen částkou max. 600 tis. Kč
Opětovné zvýšení limitu maximálních příjmů pro uplatnění plného paušálního výdaje na 2mil.Kč (limit 1 mil. byl tedy použit pouze pro rok 2018)
§38da – Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí – účinnost od 1.4.2019
– do 31.3.2019 – oznamování příjmů vyplácených nerezidentům, které se zdaňují srážkovou daní (§38d/3) – tzv. „Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou“
– od 1.4.2019 přesunuto do nového §38da – rozšíření této povinnosti
– nová oznamovací povinnost navíc také v případě výplaty příjmů, které nejsou zdaněny srážkovou daní z důvodu, že se jedná o příjmy osvobozené, nebo o příjmy, které na základě mezinárodní smlouvy nepodléhají zdanění v ČR, ale pokud by podléhaly, uplatňovala by se u nich srážková daň, pokud u jednoho druhu příjmu částka výplaty překročí 100 tis. Kč
u příjmů, které jsou zdaněny srážkovou daní, se dosavadní právní úprava nemění, jejich
vyplacení je tedy plátce daně povinen oznámit bez ohledu na jejich výši, s výjimkou
dohod o provedení práce do 10 tis. Kč.
– od 1.4.2019 nový formulář – „Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí“
Další změny se týkají implementace směrnice EU ATAD pro boj s daňovými úniky, např.:
§23e,f – Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů
– účinnost od 1.4.2019
§23g – Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí
– účinnost od 1.1.2020
38fa – Zdanění ovládané zahraniční společnosti
– účinnost od 1.4.2019
Osvobození příjmů z ceny z účtenkové loterie §4/1/f/4
Omezení osvobození této výhry jen do 1 mil. Kč
Osvobození příjmů z loterií, tombol a hazardních her §10/3/b
Výhry z loterií a tombol do výše výhry 1 mil. Kč
Výhry z hazardních her, pokud rozdíl mezi výhrou a vkladem je vyšší než 1 mil. Kč
Návaznost na nový §10/h, kde se jednotlivě posuzují tyto druhy výhry:
1. loterie a tomboly,
2. kursové sázky a totalizátorové hry,
3. technické hry,
4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry,
5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a
6. jiné hazardní hry než hazardních hry podle bodů 1 až 5
Výhry z loterií a tombol se budou zdaňovat srážkovou daní (§10/8), výhry z hazardních her se budou zdaňovat v rámci daňového přiznání.
Zvýšení minimální mzdy od 1.1.2020
Minimální mzda se zvyšuje na částku 14600 Kč (2019 – 13200 Kč)
Dopady na daň z příjmů – návaznost na §35bb (sleva za umístění dítěte), na §35c/4 (omezení uplatnění daňového bonusu) a na §4/1/h (pravidelně vyplácené důchody
Výše průměrné mzdy pro rok 2020
Průměrný mzda pro rok 2020 se zvyšuje na 34835 Kč (2019 – 32699 Kč).
Dopady na daň z příjmů – návaznost na výpočet solidárního zvýšení daně §16a.
Dopady na platby soc. a zdrav. OSVČ – min. měsíční záloha zdravotní pojištění – 2352 Kč (2019 – 2208 Kč), min. měsíční záloha důchodové zabezpečení – 2544 Kč (2019 – 2388 Kč).
§10i od 1.1.2015 – místo plnění u elektronické a telekomunikační služby, rozhlasového a televizní vysílání
Osobě nepovinné k dani je to místo usazení příjemce.
Pro zdanění se použije zvláštní režim jednoho správního místa, podle kterého osoba povinná k dani přizná plnění poskytnutá v jednotlivých státech EU, a ve státě identifikace uhradí veškerou daň, která je následně rozdělena mezi členské státy, kde byla služba poskytnuta
Od roku 2019 nový odst. 3 – výjimka z výchozího zvláštního pravidla:
Pokud hodnota těchto služeb nepřesáhne 10 000 EUR v daném ani předcházejícím kalendářním roce, pro stanovení místa plnění se nepoužije zvláštní pravidlo podle § 10i, ale základní pravidlo podle § 9 (místo plnění je sídlo poskytovatele)
§13/3/c – dodání zboží – účinnost posunuta od 1.1.2020
Dodáním zboží se rozumí také přenechání věci k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolností převedeno na jeho uživatele.
§ 15 Poukaz
Listina, se kterou je spojena povinnost ji přijmout jako úplatu za dodání zboží nebo poskytnutí služby a na níž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:
1. zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, nebo
2. osoba, která má uskutečnit dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby.
§15a) Jednoúčelový poukaz
– v okamžiku vydání je známa sazba daně a místo plnění
– plnění je uskutečněno dnem prodeje tohoto poukazu
Pravidla při čerpání jednoúčelového poukazu:
-pokud dodání zboží nebo poskytnutí služby provede poskytovatel poukazu, nejedná se o zdanitelné plnění
-pokud dodání zboží nebo poskytnutí služby provede jiná osoba, než poskytovatel poukazu, jedná se o zdanitelné plnění poskytnuté emitentovi poukazu
§15b) Víceúčelový poukaz
Jiný než jednoúčelový poukaz (není známa sazba daně nebo místo plnění)
Plnění je uskutečněno dnem čerpání tohoto poukazu u poskytovatele plnění
§21/4/c – DUZP u přefakturace
DUZP – den zjištění skutečné výše částky za službu poskytovanou v přímé souvislosti
s nájmem nemovité věci
§21/8 – DUZP u dlouhodobé služby
Je-li poskytováno zdanitelné plnění po dobu delší než 12 měsíců, považuje se za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato (platí od 1.7.2017)
Nově – to neplatí:
– pro kalendářní rok, v němž došlo k přijetí úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň
– v případě služby na základě zákona, pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát
§31b Souhrnný daňový doklad
Lze vystavit za jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v rámci kalendářního měsíce, v němž došlo k
uskutečnění tohoto plnění, pokud se toto plnění uskutečnilo a tyto úplaty se vztahují ke
zdanitelnému plnění, které se poskytuje pro jednu osobu.
§37 Výpočet daně
Daň se vypočte jako
a) součin ceny bez DPH a sazby daně, nebo
b) rozdíl mezi cenou včetně daně a částkou, která se vypočítá jako podíl částky včetně daně a koeficientu (1,21 nebo 1,15 nebo 1,10), bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti
– dle přechodných ustanovení posunuta účinnost od 1.10.2019
§42 Oprava základu daně
Dodavatel:
DUZP je den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy, např. vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, rozhodnutí o poskytnutí slevy apod. (až dosud den doručení dokladu)
Nárok na odpočet si může uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím období, ve kterém vynaložil přiměřené úsilí, aby se tento doklad dostal k příjemci
Odběratel (řešeno v §74 – oprava odpočtu daně):
Je povinen provést opravu odpočtu (vrátit původně uplatněnou daň na vstupu)v tom zdaňovacím období, kdy se dozvěděl nebo dozvědět mohl o okolnostech rozhodných pro opravu
Nově se bude provádět oprava základu daně podle §42 také v případě, kdy pohledávka bude zahrnuta do reorganizačního plánu dlužníka.
§46 Oprava základu daně u nedobytné pohledávky
Rozšíření možnosti vrácení daně u nedobytných pohledávek (dosud pouze u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení – §44 zrušen)
Bude platit pro pohledávky vymáhaných v exekučním řízení, insolvenčním řízení nebo v případě smrti dlužníka.
Podmínky pro uplatnění nároku na vrácení podrobně řešeny v §46a až §46g
Úprava odpočtu u dodavatele řešena nově v §74a
§56a – nájem nemovité věci (odložená účinnost od roku 2021)
Plátce se může rozhodnout, že u nájmu nemovité věci uplatňuje daň (současné znění)
Nově – to neplatí:
-u pronájmu stavby rodinného domu, bytového domu, kde alespoň 60% plochy je tvořeno obytným prostorem, nebo pozemku, jehož součástí je takováto stavba
-u pronájmu obytného prostoru nebo jednotky, která kromě obytného prostoru nezahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep neb komoru
§78da – úprava odpočtu
Dojde-li ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k dodání nemovité věci, na které byla
dokončena významná oprava, podléhá tato oprava úpravě odpočtu daně.
Významnou opravou se rozumí oprava, kdy hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.
§79 – nárok na odpočet při registraci
Při registraci má plátce nárok na odpočet daně u zdanitelného plnění, které pořídil v období 12 měsíců před registrací a ke dni registrace je součástí jeho obchodního majetku (zůstává).
Nově – také u zdanitelného plnění, které pořídil v období 60 měsíců před registrací, a toto plnění se stalo součástí dlouhodobého majetku v období 12 měsíců před registrací
§79a – vrácení odpočtu při zrušení registrace
Odst.2–u DM ve lhůtě úpravy odpočtu (5,10 let), u zásob v plné částce
Nově – částka snížení nároku na odpočet daně u majetku, který není uveden v odstavci
2 a u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v
období 12 měsíců před zrušením registrace, se vypočte jako součin jedné dvanáctiny uplatněného nároku a počtu měsíců tohoto období, za který tento majetek nebyl obchodním majetkem plátce.
§104 – časový posun
Odst.1+2 – daň uvedena v jiném zdaňovacím období, než kam patří, a nedojde tím ke snížení daně ve správném období – nebude doměrek, nebude úrok z prodlení
Odst.3+5 – daň uvedena v jiném zdaňovacím období, než kam patří, a dojde tím ke snížení daně ve správném období – nebude doměrek, bude úrok z prodlení (úroky viz. odst. 4,6)
Odst. 7 – režim přenesení uplatněn v jiném zdaňovacím období, než kam patří – nebude doměrek, nebude úrok z prodlení (s výjimkou kráceného nároku na odpočet)
Převod tepla a chladu do snížené sazby DPH (10%) – od 1.1.2020
Vydána informace GFŘ k postupu u vyúčtování tepla a chladu za období 2019-2020
Převod vybraných služeb a zboží do druhé snížené sazby DPH (10%)
Např. vodné, stočné, stravovací služby a podávání nápojů (kromě tabákových výrobků a alkoholických nápojů; to neplatí pro točené pivo), služby čištění vnitřních prostor a oken v domácnostech, domácí péče o děti, staré a zdravotně postižené občany, drobné opravy obuvi a kožených výrobků, oděvů a textilních výrobků, opravy jízdních kol, kadeřnické služby, pitná voda (z vodovodu), e-knihy.
Implementace nařízení Rady EU 2018/1912 ze dne 4.12.2018, účinné od 1.1.2020:
Přemístění zboží do jiného členského státu §18
Dosud – přemístění zboží do JČS za účelem jeho následného prodeje konkrétnímu odběrateli se považovalo za dodání zboží do JČS podle §64, osvobození se uplatnilo v případě, že zboží bylo v tomto jiném členském státě zdaněno (český plátce se musel ve státě odběratele zaregistrovat a zboží zdanit)
(přemístění – řádek 20 DPH, souhrnné hlášení kód 1)
Nově – za dodání zboží do JČS se nebude považovat jeho přemístění, osvobození se bude uplatňovat až při prodeji z konsignačního skladu konkrétnímu odběrateli z JČS.
(přemístění – řádek 20 DPH, souhrnné hlášení kód 1, při následném prodeji – znovu řádek 20 DPH, souhrnné hlášení řádek 0 – viz. nový §100a/3)
Mezi přemístěním zboží a jeho následným prodejem plátci z JČS nesmí být lhůta více jak 12 měsíců.
Povinná evidence, kterou musí vést každá osoba, která přemísťuje zboží do JČS – viz Nařízení Rady EU 2018/1912 ze dne 4.12.2018, článek 54a)
Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu §64/5
Dosud – dodání zboží lze prokázat písemným prohlášením pořizovatele, že zboží bylo přepraveno do JČS, nebo jinými důkazními prostředky
Nově – pro účely uplatnění osvobození se má zato, že zboží bylo přepraveno do JČS, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis EU (Nařízení Rady EU 2018/1912 ze dne 4.12.2018, článek 45a)
Zvláštní režim při poskytování cestovní služby §89 (odložená účinnost od 1.1.2022)
Dosud – výpočet přirážky je možný dvojím způsobem, buď individuálně pro každou službu, nebo souhrnně pro celé zdaňovací období.
Nově – výpočet přirážky bude možný pouze individuálně pro každou službu, vycházet ze souhrnu již nepůjde
Zákon č. 256/2019 – účinnost od 1.11.2019
Od 1.12.2016 – pohostinství a ubytování, od 1.3.2017 – obchodníci, zbytek podnikatelů nyní, bez jakéhokoli rozlišování minoritních částek, odložená účinnost od 1.5.2020
Vyloučení některých dalších činností z EET (zdravotně postižení, služby sociálního a humanitárního charakteru, prodej sladkovodních ryb o vánocích…)
Režimy evidování tržeb – běžný (elektronicky), zjednodušený (elektronicky), nově „zvláštní režim“ (papírově)
Zvláštní režim evidování tržeb §11a
Na základě žádosti, může využít fyzická nebo právnická osoba poskytující zdravotní služby hrazené zdravotní pojišťovnou, nebo jakákoli fyzická osoba, za splnění tří kritérií:
1) není plátce DPH
2) nemá více jak 2 zaměstnance
3) příjmy z evidovaných tržeb za 4 předchozí kalendářní čtvrtletí jsou nižší než 600 tis. Kč a je současně předpoklad, že tomu tak bude i v následujících 12 kalendářních měsících
Správce daně rozhodne do 30 dnů od podání žádosti. Pokud přestanou platit výše uvedené podmínky, poplatník je povinen to oznámit správci daně do 15 dnů. K ukončení zvláštního režimu pak dojde ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení.
Blok účtenek §15a
Lze žádat u správce daně od 1.2.2020. Účtenky budou vydávány 1x za rok (v odůvodněných případech vícekrát). Poplatník je povinen do 20 dnů od konce kalendářního čtvrtletí podat přehled uskutečněných, vrácených nebo opravených tržeb, na tiskopise MF nebo datovou zprávou.
Rozšíření funkcí daňové informační schránky (§69)
Získávání širšího spektra informací z DIS než doposud, možnost podávání DP přes DIS (předvyplněné informace o daňovém subjektu) apod.
Elektronické podání – rozšíření možností (§71)
Dosud – pouze prostřednictvím elektronického podpisu nebo datové schránky, dále prostřednictvím Daňového portálu (EPO) s ověřenou identitou způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky, nebo s dodáním vlastnoručního podpisu do 5 kalendářních dnů.
Nově – také prostřednictvím Daňové informací schránky, nebo s využitím přístupu se zaručenou identitou (NIA – dle zákona o elektronické komunikaci)
Povinnost elektronického podání (§74/2)
Dosud – má-li daňový subjekt zpřístupněnou datovou schránku
Nově – zrušení povinnosti E-podání pro osoby s dobrovolně zřízenou datovou schránkou
Daňové identifikační číslo §130
Pokud fyzická osoba nemá dosud přidělený DIČ, může požádat o přidělení vlastního identifikátoru, který nebude obsahovat jeho RČ
Lhůta pro podání daňového přiznání /§136)
Zůstává lhůta 3 měsíce po skončení zdaňovacího období.
Dosud – pokud má firma audit nebo přiznání podá daňový poradce, lhůta se prodlužuje o další 3 měsíce (podmínka – musí být doložena plná moc pro DP v tříměsíční lhůtě)
Nově – lhůta 3 měsíce se prodlouží na 4 měsíce, pokud podá DP elektronicky, nebo na 6 měsíců, pokud má audit nebo podá daňový poradce (bez podmínky doložení plné moci na FÚ)
Fikce doručení platebního výměru (§140)
Neodchyluje-li se vyměřená daň od částky uvedené v DP, správce daně neoznamuje výsledek vyměření daňovému subjektu platebním výměrem (konkludentně stanovená daň)
Dosud – za den doručení platebního výměru se považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání
Nově – za den doručení platebního výměru se považuje patnáctý den po posledním dni lhůty pro podání daňového přiznání
Lhůta pro vrácení přeplatku (nový §155b)
Na žádost daňového subjektu – do 15 dnů (v případě žádosti podané elektronicky), do 30 dnů (v případě písemné žádosti).
Bez žádosti v případě stanovení daňového odpočtu – do 15 dnů (ode dne oznámení platebního výměru), do 30 dnů (ode dne, který se považuje za den oznámení platebního výměru v případě, kdy se výsledek vyměření daňovému subjektu neoznamuje (viz. §140)
Záloha na daňový odpočet (nový §174a)
Pokud správce daně zahájí Postup k odstranění pochybností (POP) nebo daňovou kontrolu, vzniká daňovému subjektu nárok na výplatu zálohy na daňový odpočet, a to ve výši té části odpočtu, kterou správce daně nehodlá prověřovat.
Nárok nevzniká, pokud by výše zálohy činila méně než 10 tis.Kč.
Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy §247a
Ve výši 1000 Kč za nesplnění povinnosti činit podání elektronicky (dosud 2000 Kč)
Pokuta za opožděné podání daňového přiznání §250
a) 0,05% stanovené daně za každý den prodlení, maximálně však 5% stanovené daně
b) 0,05% stanoveného daňového odpočtu, maximálně však 5% stanoveného odpočtu
c) 0,01% stanovené daňové ztráty za každý den prodlení, nejvýše však 5% stanovené ztráty
Prodlení se počítá od 5. pracovního dne – po novele již nebude platit
Pokuta se nepředepíše, pokud je její vypočtená částka do 500 Kč (dosud 200 Kč)
Úrok z prodlení §252
Za každý den prodlení ve výši repo sazby ČNB navýšené o 8% (dosud 14%), že pro stanovení úroku se použije sazba platná v prvním dni kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo
Nepředepíše se, pokud úrok vztahující se k jedné dani nepřesáhne 500 Kč (dosud 200 Kč) za jedno zdaňovací období
Počítá až od pátého pracovního dne po dni splatnosti – po novele již nebude platit