Zákon č. 299/2020 – účinnost od 1.7.2020
Odečet daňové ztráty §34/1 ZDP
Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu buď ve dvou letech předcházejících vyměření ztráty (nově), nebo v 5 letech následujících po vyměření ztráty (dosud). Pro uplatnění ztráty ve dvou předchozích letech platí maximální limit 30 mil. Kč (nově)
Poprvé lze aplikovat v DP za rok 2020, lze tedy podat dodatečné daňové přiznání za rok 2018 a 2019, ve kterých lze uplatnit daňovou ztrátu za rok 2020.
Byla i možnost uplatnit odhadnutou ztrátu roku 2020 v řádném daňovém přiznání za rok 2019, které se podávalo do termínu 18.8.2020, nebo nyní v dodatečném přiznání za rok 2019, konkrétní postup viz. Informace FS ze 30.6.2020 – https://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/upozorneni-mf-k-tiskopisum/Upozorneni_k_tiskopisum_DPPO_2020-10777
Příklad
FO nebo PO vykázala tyto základy daně v jednotlivých letech:
– 2018 – kladný základ daně 50 tis. Kč
– 2019 – kladný základ daně 100 tis. Kč
– 2020 – záporný základ daně 180 tis. Kč (daňová ztráta)
Řešení:
Lze podat dodatečné daňové přiznání za rok 2018, kde se uplatní ztráta 50 tis. a 2019, kde se uplatní 100 tis. Kč, zbytek 30 tis. si může uplatnit v letech 2021 – 2025.
Poplatník se může vzdát práva uplatnit daňovou ztrátu v 5 následujících letech, pokud tak učiní ve vztahu k celé daňové ztrátě a současně pro všech pět zdaňovacích období následujících po období, za které je ztráta stanovena (§34/1 nově)
Lhůta pro doměření daně §148/1 DŘ
Daň nelze doměřit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí tři roky. Tato lhůta běží ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného přiznání
Příklad
FO nebo PO vykázala kladný základ daně za rok 2020 ve výši 50 tis. Kč. Dokdy může správce daně doměřit daň za rok 2020 při kontrole?
Řešení:
Správce daně může doměřit daň do 3 let od termínu podání DP za rok 2020, tedy např. termín je 1.4.2021 + 3 roky = 1.4.2024, po tomto datu již nemůže daň za rok 2020 doměřit
Prodloužení lhůty pro doměření daně §38r/2 ZDP
Lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou může poplatník uplatnit daňovou ztrátu
Příklad
FO nebo PO vykázala záporný základ daně (daňovou ztrátu) za rok 2020 ve výši 50 tis. Kč. Dokdy může správce daně doměřit daň za rok 2020 při kontrole?
Řešení:
Správce daně může doměřit daň v následujících 3 letech od termínu podání DP za rok 2020 + 5 let, tedy např. termín je 1.4.2021 + 8let = 1.4.2029, po tomto datu již nemůže daň za rok 2020 doměřit.
Do tohoto data však může kontrolovat a doměřit nejen daň za rok 2020, ale za všechny roky, ve kterých by bylo možné ztrátu uplatnit, tedy roky 2021,2022,2023,2024,2025.
Vzdá-li se poplatník práva na uplatnění ztráty v následujících 5 letech po jejím stanovení, lhůta pro doměření daně za období, ve kterém byla tato ztráta uplatněna, končí současně se lhůtou pro doměření daně za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena (§38r/2 nově)
Příklad
FO nebo PO vykázala záporný základ daně (daňovou ztrátu) za rok 2020 ve výši 50 tis. Kč. Tuto ztrátu zpětně uplatní v dodatečném daňovém přiznání za rok 2019 v plné výši. Současně se vzdá práva uplatnit ztrátu v následujících obdobích (písemným oznámením správci daně do termínu podání DP za rok 2020). Dokdy může správce daně doměřit daň za roky 2019 a 2020 při kontrole?
Řešení:
Správce daně může doměřit daň do 3 let od termínu podání DP za rok 2020, tedy např. termín je 1.4.2021 + 3 roky = 1.4.2024, do tohoto data může doměřit daň za rok 2020, ale i za rok 2019 (kde by normálně uplynula lhůta 1.4. 2023)
Součástí zákona č. 299/2020 je také novela zákona o silniční dani (zákon č. 16/1993 Sb.)
Jedná se o trvalé snížení sazeb daně pro nákladní automobily s hmotností nad 3,5 tuny.
Zákon č. 386/2020 -účinnost od 1.10.2020
Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (zákonné opatření č. 340/2013)
Daň z nabytí nemovitých věcí se ruší se zpětným použitím pro vklady povolené katastrem od 1.12.2019. Není tedy důležité, kdy byl návrh na vklad podán, ale kdy byl povolen katastrálním úřadem.
Příklad:
Návrh na vklad převodu vlastnického práva na základě kupní smlouvy byl doručen katastrálnímu úřadu v listopadu 2019. Bude možné na tento převod vztáhnout zpětné zrušení daně z nabytí, jestliže katastrální úřad vklad povolil:
a) v listopadu 2019?
b) v prosinci 2019?
Řešení:
U varianty a) uplynula lhůta pro podání daňového přiznání 29.2.2020 (do tří měsíců po povolení vkladu) a zrušení daně nebude možné zpětně uplatnit.
U varianty b) uplynula lhůta pro podání daňového přiznání 31.3.2020 a zrušení daně bude možné uplatnit.
V průběhu roku 2020 platil generální pardon pro podávání přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a placení této daně, pokud byl vklad do katastru povolen od 1.12.2019.
Osvobození příjmů z prodeje nemovitostí – §4/1/a,b ZDP – odložená účinnost od 1.1.2021
a) příjmy z prodeje rodinného domu nebo bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně 2 roky před prodejem, anebo kratší dobu, pokud použije prodejem získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby
b) příjmy z prodeje ostatních nemovitostí, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesáhne dobu 10let (dosud 5 let). V případě nedodržení této lhůty lze osvobození použít, pokud poplatník použije prodejem získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby
Dle přechodných ustanovení tohoto zákona se v případě prodeje nemovitosti pořízené před 1.1.2021 bude postupovat podle znění §4/1/b ZDP platného do 31.12.2020.
Příklad
Poplatník prodá v roce 2021 pozemek, který pořídil:
a) v roce 2020
b) v roce 2021
Peněžní prostředky získané prodejem:
a) použil na získání vlastní bytové potřeby
b) nepoužil na získání vlastní bytové potřeby
Řešení:
Pokud prodal nemovitost pořízenou v roce 2020, řídí se 5 letým testem, nebude mít osvobozené, i kdyby použil získané prostředky na obstarání bytové potřeby.
Pokud prodal nemovitost pořízenou v roce 2021, řídí se 10 letým testem, nebude mít osvobozené, ale pokud použije peněžní prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby, lze osvobození použít.
Definice bytové potřeby – nový §4b ZDP
Dosud definice bytové potřeby v §15/3 – dochází pouze k přesunu textu do §4b.
Nově parametry osvobození v případě použití prodejem získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby: nejdříve jeden kalendářní rok před prodejem nebo nejpozději do konce jednoho kalendářního roku po prodeji, termín pro oznámení do termínu podání DPFO za rok, kdy obdržel příjem. (dosud §4/1/v)
Nezdanitelná část základu daně – úroky z hypotéky §15/3,4 ZDP – účinnost o 1.1.2021
Snížení maximálního limitu pro odpočet úroků z částky 300 tis. ročně na 150 tis. ročně.
Na úvěry uzavřené před 1.1.2021 se bude nadále aplikovat limit 300 tis. Kč, a to včetně jejich budoucího refinancování.
Výše průměrné mzdy pro rok 2021
Průměrná mzda pro rok 2021 se zvyšuje na 35441 Kč (2020 – 34835 Kč).
Dopady na daň z příjmů:
– dosud návaznost na výpočet solidárního zvýšení daně §16a (48 násobek průměrné mzdy), v případě zrušení superhrubé mzdy by se mohlo v roce 2021 jednat o hranici pro sazbu daně z příjmů fyzických osob ve výši 23%
– zvýšení rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z částky 3000 Kč na 3500 Kč – uplatňování srážkové daně podle §6/4 ZDP
Dopady na platby soc. a zdrav. OSVČ – min. měsíční záloha zdravotní pojištění – 2393 Kč (2020 – 2352 Kč), min. měsíční záloha důchodové zabezpečení – 2588 Kč (2020 – 2544 Kč).
Další změny ZDP, jejichž schválení je předpokládáno do konce roku 2020 a měly by platit od 1.1.2021:
– zrušení tzv. superhrubé mzdy (sněmovní tisk č. 254/2020)
– zavedení tzv. stravenkového paušálu (sněmovní tisk. č. 910/2020)
– zavedení tzv. paušální daně pro OSVČ (sněmovní tisk č. 922/2020)
Zákon č.283/2020 – účinnost od 1.1.2021
Podpora elektronizace – zejména:
Rozšíření funkcí daňové informační schránky (§69, 69a,69b)
Kromě dosavadní možnosti získávat o sobě informace ze spisu by mělo být daňovým subjektům umožněno prostřednictvím daňové informační schránky uskutečňovat předvyplněná podání, a také získávat upozornění a užitečné informace. Daňová informační schránka bude sama autorizací podání (viz. §71). Podání přes ni učiněná tak nebude třeba dále autorizovat.
https://www.mojedane.cz/
Elektronické podání – rozšíření možností (§71)
Dosud – pouze prostřednictvím elektronického podpisu nebo datové schránky, dále prostřednictvím Daňového portálu (EPO) s ověřenou identitou způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky, nebo s dodáním vlastnoručního podpisu do 5 kalendářních dnů.
Nově – také prostřednictvím Daňové informací schránky, nebo s využitím přístupu se zaručenou identitou NIA – https://info.eidentita.cz/
Povinnost elektronického podání (§74/2)
Dosud – má-li daňový subjekt zpřístupněnou datovou schránku
Nově – zrušení povinnosti E-podání pro osoby s dobrovolně zřízenou datovou schránkou
Daňové identifikační číslo §130
Pokud fyzická osoba nemá dosud přidělený DIČ, může požádat o přidělení vlastního identifikátoru, který nebude obsahovat jeho RČ
Změny lhůt a jejich důsledky – zejména:
Datum podání DP §73
Nově text: podání je učiněno dnem, kdy došlo správci daně.
Lhůta pro podání daňového přiznání §136
Zůstává lhůta 3 měsíce po skončení zdaňovacího období.
Dosud – pokud má firma audit nebo přiznání podá daňový poradce, lhůta se prodlužuje o další 3 měsíce (podmínka – musí být doložena plná moc pro DP v tříměsíční lhůtě)
Nově – lhůta 3 měsíce se prodlouží na 4 měsíce, pokud podá DP elektronicky, nebo na 6 měsíců, pokud má audit nebo podá daňový poradce (bez podmínky doložení plné moci na FÚ)
Záloha na daňový odpočet (nový §174a,b)
Pokud správce daně zahájí Postup k odstranění pochybností (POP) nebo daňovou kontrolu, vzniká daňovému subjektu nárok na výplatu zálohy na daňový odpočet, a to ve výši té části odpočtu, kterou správce daně nehodlá prověřovat.
Nárok nevzniká, pokud by výše zálohy činila méně než 50 tis.Kč.
Úprava sankcí – zejména:
Úrok z prodlení §252
– za každý den prodlení se stanovuje úrok ve výši reposazby ČNB navýšené o 8% (dosud
14%), pro stanovení úroku se použije sazba platná v prvním dni kalendářního pololetí,
v němž prodlení nastalo
– nepředepíše se, pokud úrok vztahující se k jedné dani nepřesáhne 1000 Kč za jedno zdaňovací období (dosud 200 Kč)
– úrok se počítá až od čtvrtého kalendářního dne po dni splatnosti daně (dosud od pátého
pracovního dne po dni splatnosti daně)
Př. Firma má nedoplatek na dani 100000 Kč, doba prodlení je 50 dní. Repo sazba ČNB platná v prvním dni kalendářního pololetí, kdy prodlení nastalo je 0,25%.
Výpočet úroku dosud: 0,25 + 14 = 14,25%
Denní úroková sazba = 14,25 : 365 = 0,0390%
50 x 0,0390 x 100000 = 1950 Kč
100
Výpočet úroku od 1.1.2021: 0,25 + 8 = 8,25%
Denní úroková sazba = 8,25 : 365 = 0,0226%
50 x 0,0226 x 100000 = 1130 Kč
100
Úrok z posečkané částky §253
– správce daně může na žádost povolit posečkání daně (§156), pokud by bylo neprodlené zaplacení spojeno s vážnou újmou, nebo není-li možno vybrat celý daňový nedoplatek najednou
– za dobu posečkání zaplatí daňový dlužník úrok s odložené částky ve výši reposazby stanovené ČNB, zvýšené o 4% (dosud o 7%), platné v první den kalendářního pololetí (úrok se vyměří předem)
Pokuta za opožděné podání daňového přiznání §250
a) 0,05% stanovené daně za každý den prodlení, maximálně však 5% stanovené daně
b) 0,05% stanoveného daňového odpočtu, maximálně však 5% stanoveného odpočtu
c) 0,01% stanovené daňové ztráty za každý den prodlení, nejvýše však 5% stanovené ztráty
– prodlení se počítá od pátého pracovního dne (zůstává)
– pokuta se nepředepíše, pokud je její vypočtená částka do 1000 Kč (dosud 200 Kč)
– nově možnost požádat o prominutí pokuty (§259aa)
Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy §247a
Ve výši 1000 Kč za nesplnění povinnosti činit podání elektronicky (dosud 2000 Kč)
Zákon o obchodních korporacích – novela 2020
Zákon č33/2020 – účinnost od 1.1.2021
Z nového znění § 34 odst. 1 vyplývá, že je výslovně umožněno rozdělovat a vyplácet zisk minulých let v průběhu celé druhé poloviny roku:
„ Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Na základě účetní závěrky podle věty první lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena“
Daň z přidané hodnoty
Zákon č. 80/2019 – účinnost od 1.4.2019
Podrobně probráno na semináři v lednu 2020, nyní pouze zmínka o dvou ustanoveních:
§10i od 1.1.2015 – místo plnění u elektronické a telekomunikační služby, rozhlasového a televizní vysílání
Osobě nepovinné k dani je to místo usazení příjemce.
Pro zdanění se použije zvláštní režim jednoho správního místa, podle kterého osoba povinná k dani přizná plnění poskytnutá v jednotlivých státech EU, a ve státě identifikace uhradí veškerou daň, která je následně rozdělena mezi členské státy, kde byla služba poskytnuta
Od roku 2019 nový odst. 3 – výjimka z výchozího zvláštního pravidla:
Pokud hodnota těchto služeb nepřesáhne 10 000 EUR v daném ani předcházejícím kalendářním roce, pro stanovení místa plnění se nepoužije zvláštní pravidlo podle § 10i, ale základní pravidlo podle § 9 (místo plnění je sídlo poskytovatele)
§56a – nájem nemovité věci (odložená účinnost od roku 2021)
Plátce se může rozhodnout, že u nájmu nemovité věci uplatňuje daň (současné znění)
Nově – tone bude platit:
-u pronájmu stavby rodinného domu, bytového domu, kde alespoň 60% plochy je tvořeno obytným prostorem, nebo pozemku, jehož součástí je takováto stavba
-u pronájmu obytného prostoru nebo jednotky, která kromě obytného prostoru nezahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep neb komoru
Zákon č. 299/2020 – účinnost od 1.7.2020
Přeřazení některých služeb do 10% sazby – ubytovací služby, vstupné na sportovní a kulturní akce (např. fotbalová či hokejová utkání, kina a divadla), využívání sportovních zařízení (např. fitcentra) a osobní dopravu lyžařskými vleky.
Zákon č. 343/2020 – účinnost od 1.9.2020
Implementace nařízení Rady EU 2018/1912 ze dne 4.12.2018 (tzv. „Rychlé záplaty“)
Dne 16.10. 2020 vydalo GFŘ Informaci k této novele:
https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/Informace_k_novele_ZDPH_2020-09.pdf
Základní změny:
1) přiřazení přepravy u tzv. „řetězových obchodů“
2) prodej zboží do JČS v „režimu skladu“ (přemístění zboží do JČS)
3) prokazování osvobození při dodání zboží do JČS
1) Řetězové obchody
Až dosud ZDPH tyto obchody nijak nedefinoval, kromě třístranného obchodu.
Třístranný obchod (§17) – obchod mezi třemi plátci ze tří různých členských států, např. Němec (A) prodá Čechovi (B), který prodá Slovákovi (C), zboží je přepraveno přímo z Německa na Slovensko slovenskému plátci C.
Nově – dodání zboží v řetězci (§7/3) – obchod mezi třemi plátci ze dvou různých členských států, např. Němec (A) prodá Čechovi (B), který prodá Čechovi (C), zboží je přepraveno přímo z Německa do Česka českému plátci C.
Místo plnění u dodání zboží: §7
Odst. 1 – Při dodání bez odeslání – místo, kde se dodání uskutečňuje
Odst. 2 – Při dodání s odesláním – místo, kde začíná přeprava (podmínka – přepravu zajišťuje prodávající, nebo kupující, nebo jimi zmocněná třetí osoba)
Odst. 3 – Nově – Při dodání zboží v řetězci, kdy je zboží odesláno z jednoho členského státu do druhého přímo poslední osobě v řetězci platí, že k odeslání nebo přepravě tohoto zboží došlo pouze při jeho dodání prostředníkovi, nebo prostředníkem, pokud tento prostředník sdělil svému dodavateli své DIČ přidělené členským státem zahájení přepravy
Odst. 4 – Nově – Prostředníkem je dodavatel v rámci po sobě jdoucích dodání v řetězci, který není prvním dodavatelem v rámci těchto dodání a zboží odesílá nebo přepravuje sám, nebo jím zmocněná třetí osoba.
Novela řeší situaci, kdy přepravu zajišťuje prostřední osoba. V případě, že přepravu zajišťuje první prodávající nebo poslední kupující, se pravidla nemění.
Uvedené změny v §7 mají dopad na tyto dvě situace:
a) Dodání zboží do jiného členského státu
Podle §64 je dodání zboží osvobozeno od daně, pokud je přepraveno z tuzemska do jiného členského státu prodávajícím, kupujícím nebo třetí osobou jimi zmocněnou.
Př.
Český plátce (A) dodává zboží českému plátci (B), který toto zboží dále prodává německému plátci (C). Zboží je přepraveno ze skladu českého plátce A přímo do skladu firmy C:
A (Čech) – B (Čech) – C (Němec)
Přepravu lze přiřadit pouze jednomu obchodu, bude tedy záležet na tom, kdo bude zajišťovat přepravu:
– Subjekt A – obchod A-B je s přepravou, obchod B-C je bez přepravy
V tomto případě nemůže firma B uplatnit osvobození při dodání zboží do JČS, musela by se zaregistrovat v Německu, zboží si dodat na toto německé DIČ a následně prodat firmě C s německou daní.
– Subjekt B – s přepravou může být obchod A-B, nebo B-C, ale pouze jeden z nich
Dosud : v případě, že přepravu zajišťoval subjekt B, bylo sporné, zda mohl uplatnit osvobození při dodání zboží do JČS (musel by prokázat, že s přepravou souvisí obchod B-C)
Nově (§7/3): pokud přepravu zajišťuje subjekt B (nově prostředník), obchod mezi A-B se považuje za obchod bez přepravy uskutečněný v ČR, obchod B-C je obchod s přepravou, u kterého se uplatní osvobození při dodání zboží do JČS
– Subjekt C – obchod A-B je bez přepravy, obchod B-C je s přepravou
V tomto případě nebyl problém ani dosud. Firma C jako kupující si zajišťuje přepravu z Česka do Německa a firma B prokáže osvobození při dodání zboží do JČS.
Př.
Český plátce (A) dodává zboží německému plátci (B), který zboží dále prodává německému plátci (C). Zboží je přepraveno ze skladu českého plátce A přímo do skladu firmy C:
A (Čech) – B (Němec) – C (Němec)
Přepravu lze přiřadit pouze jednomu obchodu, bude tedy záležet na tom, kdo bude zajišťovat přepravu:
– Subjekt A – obchod A-B je s přepravou, obchod B-C je bez přepravy
V tomto případě nebyl problém ani dosud. Firma A jako prodávající zajišťuje přepravu z Česka do Německa a prokáže osvobození při dodání zboží do JČS.
– Subjekt B – s přepravou může být obchod A-B, nebo B-C, ale pouze jeden z nich
Dosud : v případě, že přepravu zajišťoval subjekt B, bylo sporné, zda subjekt A (český prodávající), mohl uplatnit osvobození od daně při dodání zboží do JČS (musel by prokázat, že přeprava souvisí s obchodem A-B)
Nově (§7/3) : pokud přepravu zajišťuje subjekt B (nově prostředník), obchod mezi A-B se považuje za obchod s přepravou, u kterého se uplatní osvobození při dodání zboží do JČS.
– Subjekt C – obchod A-B je bez přepravy, obchod B-C je s přepravou
V tomto případě by český plátce A nemohl uplatnit osvobození, ale prodával by s českou daní, německá firma B by se musela zaregistrovat v tuzemsku, a následně uplatnit osvobození při dodání zboží do Německa firmě C.
b) Pořízení zboží z jiného členského státu
Podle §11 je místem plnění místo, kde se zboží nachází při ukončení přepravy.
Př.
Německý plátce (A) dodává zboží českému plátci (B), který toto zboží dále prodává českému plátci (C). Zboží je přepraveno ze skladu německého plátce přímo do skladu firmy C.
A (Němec) – B (Čech) – C (Čech)
Přepravu lze přiřadit pouze jednomu obchodu, bude tedy záležet na tom, kdo bude zajišťovat přepravu:
– Subjekt A – obchod A-B je s přepravou, obchod B-C je bez přepravy
V tomto případě nebyl problém ani dosud. Firma A jako prodávající uplatní osvobození v Německu, český plátce B uplatní postup při pořízení zboží z JČS (revers-charge)
– Subjekt B – s přepravou může být obchod A-B, nebo B-C, ale pouze jeden z nich
Dosud: v případě, že by přeprava souvisela s obchodem B-C, neprokázal by německý plátce A osvobození v Německu, musel by prodat s německou daní, český kupující B by se musel zaregistrovat v Německu a následně dodat zboží do Česka firmě C.
Nově (§7/3): pokud přepravu zajišťuje subjekt B (nově prostředník), obchod mezi A-B se považuje za obchod s přepravou, u kterého se uplatní osvobození při dodání zboží do JČS
– Subjekt C – obchod A-B je bez přepravy, obchod B-C je s přepravou
V tomto případě firma A nemůže uplatnit osvobození v Německu a musí prodat s německou daní, firma B nemůže uplatnit postup při pořízení zboží z JČS, musí se registrovat v Německu a následně dodat do Česka firmě C.
Př.
Německý plátce (A) dodává zboží německému plátci (B), který zboží dále prodává českému plátci (C). Zboží je přepraveno ze skladu německého plátce přímo do skladu firmy C.
A (Němec) – B (Němec) – C (Čech)
Přepravu lze přiřadit pouze jednomu obchodu, bude tedy záležet na tom, kdo bude zajišťovat přepravu:
– Subjekt A – obchod A-B je s přepravou, obchod B-C je bez přepravy
V tomto případě subjekt A dodává zboží do JČS a uplatní osvobození, subjekt B se musí zaregistrovat v Česku, firma A mu dodá zboží do Česka, on uplatní pořízení zboží z JČS v Česku a následně prodá českému subjektu C s českou daní.
– Subjekt B – s přepravou může být obchod A-B, nebo B-C, ale pouze jeden z nich
Dosud: v případě, že by přeprava souvisela s obchodem A-B, musel by se uplatnit stejný postup jako v předchozím případě
Nově (§7/3): pokud přepravu zajišťuje subjekt B (nově prostředník), obchod mezi B-C se považuje za obchod s přepravou, u kterého se uplatní osvobození při dodání zboží do JČS
– Subjekt C – obchod A-B je bez přepravy, obchod B-C je s přepravou
V tomto případě nebyl problém ani dosud. Firma B jako prodávající uplatní osvobození v Německu, český plátce C uplatní postup při pořízení zboží z JČS (revers-charge)
2) Přemístění zboží do jiného členského státu §18
Dosud – přemístění zboží do JČS za účelem jeho následného prodeje konkrétnímu odběrateli se považovalo za dodání zboží do JČS podle §64, osvobození se uplatnilo v případě, že zboží bylo v tomto jiném členském státě zdaněno (český plátce se musel ve státě odběratele zaregistrovat a zboží zdanit)
(přemístění – řádek 20 DPH, souhrnné hlášení kód 1)
Nově – za dodání zboží do JČS se nepovažuje jeho přemístění, osvobození se bude uplatňovat až při prodeji z konsignačního skladu konkrétnímu odběrateli z JČS.
(přemístění – řádek 20 DPH, souhrnné hlášení kód 1, při následném prodeji – znovu řádek 20 DPH, souhrnné hlášení řádek 0 – viz. nový §100a/3)
Mezi přemístěním zboží a jeho následným prodejem plátci z JČS nesmí být lhůta více jak 12 měsíců.
Povinná evidence, kterou musí vést každá osoba, která přemísťuje zboží do JČS – viz Nařízení Rady EU 2018/1912 ze dne 4.12.2018, článek 54a)
3) Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu §64
Odst.1 Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud:
a) tato osoba sdělila plátci své daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty
b)je zboží odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu plátcem, pořizovatelem nebo třetí osobou zmocněnou plátcem nebo pořizovatelem
c) plátce uvede dodání zboží v souhrnném hlášení (nově)
Odst. 5 – nově – pro účely uplatnění osvobození se má zato, že zboží bylo přepraveno do JČS, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis EU (Nařízení Rady EU 2018/1912 ze dne 4.12.2018, článek 45a)
(Dosud – dodání zboží lze prokázat písemným prohlášením pořizovatele, že zboží bylo přepraveno do JČS, nebo jinými důkazními prostředky)
Důkazní prostředky dle Nařízení Rady EU 2018/1912, článek 45a) :
– Pokud přepravu zajišťuje prodávající, stačí jeden doklad – např. předložení nákladního listu CMR potvrzující přepravu zboží do JČS
– Pokud přepravu zajišťuje kupující, musí mít prodávající dva doklady, prokazující přepravu, vystavené dvěma nezávislými osobami + písemné prohlášení kupujícího, které má předem stanovené náležitosti (datum vystavení, jméno a adresa pořizovatele, množství a druh zboží, datum místo ukončení přepravy zboží, totožnost fyzické osoby přijímající zboží za pořizovatele)
– Podrobně viz. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1578947034014&uri=CELEX:02011R0282-20200101
Zákon č. 134/2020 -účinnost od 27.3.2020
Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotním pojištění (592/1992)
1) Odložení lhůty pro podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019 do 3. srpna 2020. Splatnost doplatku pojistného zůstává do 8 dnů po podání přehledu (do 11.8.2020).
2) Prominutí zálohy OSVČ na pojistné v minimální výši 2352 Kč za březen až srpen 2020.
3) OSVČ s vyšší než minimální zálohou je povinna za toto období platit pouze částku nad minimální výši. Může však tento rozdíl doplatit až formou doplatku po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020.
4) Záloha na pojistné, kterou by OSVČ zaplatila za období od března 2020 do srpna 2020, se považuje za zaplacenou do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu
Př. Podnikatel bude mít za rok 2020 daňový základ podle §7 z podnikání částku:
a) 100000 Kč, zaplacené zálohy na zdravotní pojištění 18000 Kč (6×3000 Kč)
b) 500000 Kč, zaplacené zálohy na zdravotní pojištění 18000 Kč (6×3000 Kč)
Vyměřovacím základem je 50% daňového základu, pojistné činí 13,5% z vyměřovacího základu:
a) 100000 x 0,5 = 50000 x 0,135 = 6750 Kč, minimální pojištění je 12x 2352 = 28224 Kč
– Další výpočet: 28224 Kč – skutečné zálohy 18000 Kč – fiktivní zálohy 14112 Kč = přeplatek 3888 Kč
b) 500000 x 0,5 = 250000 x 0,135 = 33750 Kč, minimální pojištění je 12x 2352 = 28224 Kč
– Další výpočet: 33750 Kč – skutečné zálohy 18000 Kč – fiktivní zálohy 14112 Kč = doplatek 1638 Kč
Zákon č. 136/2020 -účinnost od 27.3.2020
Zákon o úpravách pojistného na sociální zabezpečení OSVČ v roce 2020
1)Prominutí zálohy OSVČ na pojistné v jakékoli výši za březen až srpen 2020.
2) Pojistné za rok 2020 se snižuje za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období v období březen až srpen samostatná výdělečná činnost:
a) o 2 544 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
b) o 1 018 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
3) Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020 za vyloučenou dobu.
Př. Podnikatel bude mít za rok 2020 daňový základ podle §7 z podnikání částku:
c) 100000 Kč, zaplacené zálohy na sociální pojištění 18000 Kč (6×3000 Kč)
d) 500000 Kč, zaplacené zálohy na sociální pojištění 36000 Kč (6×6000 Kč)
Vyměřovacím základem je 50% daňového základu, pojistné činí 29,2% z vyměřovacího základu:
c) 100000 x 0,5 = 50000 x 0,292 = 14600 Kč, minimální pojištění je 12x 2544 = 30258 Kč
– Další výpočet: 30258 Kč – skutečné zálohy 18000 Kč – fiktivní zálohy 15264 Kč = přeplatek 3006 Kč
d) 500000 x 0,5 = 250000 x 0,292 =73000 Kč, minimální pojištění je 12x 2544 = 30258 Kč
– Další výpočet: 73000 Kč – skutečné zálohy 36000 Kč – fiktivní zálohy 15264 Kč = doplatek 21736 Kč
Zákon č. 159/2020 o kompenzačním bonusu
1) Kompenzační bonus pro OSVČ a společníky s.r.o.
Kompenzační bonus až 25 tis. Kč za první bonusové období (500 Kč denně za období od 12.3. do 30.4.2020), až 19,5 tis. Kč za druhé bonusové období (500 Kč denně za období od 1.5. do 8.6.2020).
Platí pro OSVČ a společníky malých s.r.o. (do dvou společníků, nebo členové rodiny)
Termín žádostí již proběhl.
Podmínky nároku na vyplacení bonusu – z důvodu:
– nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným
– karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance
– péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance
– omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným
–omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.
2) Kompenzační bonus pro tzv. „dohodáře“
Kompenzační bonus až 17,5 tis. Kč za první bonusové období (350 Kč denně za období od 12.3. do 30.4.2020), až 13,65 tis. Kč za druhé bonusové období (350 Kč denně za období od 1.5. do 8.6.2020)
Platí pro zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti nad 3 tis. Kč nebo dohodu o provedení práce nad 10 tis. Kč.
Lze žádat až do 30.11.2020.
Podmínky nároku na vyplacení bonusu – z důvodu:
-nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny zaměstnavatel
-omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech zaměstnavatele
-omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti zaměstnavatele
-karantény nebo péče o dítě zaměstnance
Na základě této novely mohou zažádat o kompenzační bonus 500 Kč za den také OSVČ a společníci malých s.r.o., kteří byli současně zaměstnanci „dohodáři“, a z toho důvodu neměli na výplatu kompenzačního bonusu podle původních pravidel nárok.
Kompenzační bonus aktuálně
Kompenzační bonus až 15 tis. Kč za bonusové období (500 Kč za každý den bonusového období – zatím od 5.10. do 4.11.2020).
Opět pro OSVČ, společníky malých s.r.o. a zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti nad 3 tis. Kč nebo dohodu o provedení práce nad 10 tis. Kč.
Lze žádat nejpozději 2 měsíce po skončení bonusového období.
Nově bude podmínkou čerpání převažující činnost podnikání v oboru, který byl přímo uzavřen nebo omezen v důsledku vládních restrikcí.
Prominutí sankcí 2020
Prominutí pokuty za opožděné podání DP k DPPO a DPFO a prominutí úroků z prodlení za pozdě odvedenou daň, pokud bylo přiznání za rok 2019 podáno a daň zaplacena do 18.8.2020.
Prominutí pokuty za opožděné podání KH v období od 1.3.2020 do 18.8.2020
Prominutí platby zálohy na DPPO nebo DPFO k datu 15.6.2020.
Prominutí úroků z prodlení při pozdní úhradě záloh na silniční daň k 15.4.2020 a k 15.7.2020, pokud budou uhrazeny nejpozději k 15.10.2020
Jakékoli další prominutí úroků z prodlení nebo pokuty za opožděné tvrzení daně bylo možné pouze na základě individuální žádosti dle DŘ.
Rozhodnutí č. 27709/2020/3901-2 -účinnost od 14.10.2020
Aktuálně jediné rozhodnutí související s prominutím úroků z prodlení za pozdní platbu DPH za 9,10,11/2020 nebo III. čtvrtletí 2020, zálohy na silniční daň za rok 2020 a zálohy na DP za rok 2020, a to pro fyzické i právnické osoby provozující činnosti, které byly od 14.10.2020 zakázány nebo omezeny. Prominutí tedy není plošné, jako v předchozích případech, musí se o ně zažádat formou tzv. „oznámení“.
Podrobně https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/nouzovy-stav/danove-informace/info-pro-verejnost/Informace-FS-k-prominuti-dane-10969
Další „koronavirová“ opatření:
Programy Antivirus A (prodlouženo do 31.12.2020), Antivirus B (do 31.10.2020),
Antivirus C (již proběhlo) – podrobně na stránkách MPSV : https://www.mpsv.cz/antivirus
Program Covid nájemné – podrobně na stránkách Ministerstva obchodu a průmyslu: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/covid-19-najemne–255305/
Program Covid kultura – podrobně na stránkách Ministerstva obchodu a průmyslu:
https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/spusti-se-2–vyzva-z-programu-covid—kultura–257320/
Program Covid bus – podrobně na stránkách Ministerstva dopravy:
https://mdcr.cz/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Ministerstvo-dopravy-spustilo-program-COVID-BUS,-z
Program Covid ubytování – podrobně na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj:
https://www.mmr.cz/cs/narodni-dotace/covid-ubytovani
Odklad elektronické evidence tržeb na 1. 1. 2023
Vláda na návrh Ministerstva financí schválila odklad všech čtyř fází elektronické evidence tržeb na 1. ledna 2023. Podnikatelé, kteří budou chtít své tržby elektronicky evidovat dobrovolně, tak budou moci činit i nadále. Ministerstvo financí k tomuto kroku přistoupilo na základě pečlivého zhodnocení nejaktuálnější zdravotní situace, výhledu ekonomického vývoje a po konzultaci se všemi podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami.
„Hlavním cílem elektronické evidence tržeb vždy bylo narovnání podnikatelského prostředí. V tuto chvíli je však prioritou samotná záchrana podnikání. Zjednodušeně řečeno, pokud vám zatéká do podkroví, nebudete zastřihávat anglický trávník. Až střechu opravíte, můžete se zase pustit do zahrady,“ vysvětluje své rozhodnutí ministryně Alena Schillerová. „Elektronická evidence tržeb je úspěšným projektem a konzultace s podnikateli nám potvrdila, že má stále jejich silnou podporu, byť s odkladem vzhledem k současné zdravotní situaci plně souhlasí“ dodává ministryně financí.